Má touha

Vlídný jak otec, když tiše se nad synem sklání.

Mocný jak lvice, slyš, lví

lvíčata do krve brání.

Vlídný i všemocný, duše má nemá už stání.

Touhou nemocný chci za Tebou.

 

R: Má duše dál po Tobě touží, Pane můj. Sílu mi dej

ať vzlétnout smím až ke hvězdám zářivým.

Pane můj, duše má po Tobě touží stůj co stůj.

Tvář neskrývej, ať uvidím spasení Tvé, o němž dávno sním.

 

Láskou mě objímá, zná moje přetajná přání.

Slabých se ujímá, ač o tom nemají zdání.

Láskou a milostí duši mou přivedl k tání.

Touha má přemostí i dálku zlou.

 

R: Má duše dál po Tobě touží, Pane můj. Sílu mi dej

ať vzlétnout smím až ke hvězdám zářivým.

Pane můj, duše má po Tobě touží stůj co stůj.

Tvář neskrývej, ať uvidím spasení Tvé, o němž dávno sním.

 

Z hlubin vesmíru, z dalekých tajemných dálek,

pro mě na míru posílá úhledný dárek

z trámů a hřebíků, zlostí a hrubých nadávek.

Sladký jak z perníku je krví Tvou.

 

R: Má duše dál po Tobě touží, Pane můj. Sílu mi dej

ať vzlétnout smím až ke hvězdám zářivým.

Pane můj, duše má po Tobě touží stůj co stůj.

Tvář neskrývej, ať uvidím spasení Tvé, o němž dávno sním.