Na Zimníku

Není tu zima ani mráz,

hrdliččin už tu nezní hlas.

Slyšet tu není dětský smích,

kde je ten čas, kdy jsem byl z nich.

Lupič nebo policista,

chudým dával, bral bohatým.

Kdepak jsou ta známá místa?

Copak už vážně kornatím?

 

Kde lásky jsou, kamarádi -

snad šli už všichni domů spát.

Své líté boje kde svádí,

kde slyší svoje nitro ržát?

Tady to je, tady ležím

s hlavou v mechu - snad nedýchám.

Nevidí mne. Rychle běžím –

vyhrávám svůj malý klam.

 

Tady to je, moje mládí

není v něm zima ani mráz.

Než potkám vás, kamarádi,

chci se tam vracet zas a zas.

Tam, kde není zima a mráz,

hrdličky kde uslyším hlas,

dokud nezastaví se čas

chci se tam vracet zas a zas.

 

Já vím, že čas už nevrátím,

ale ta touha, ta je v nás.

Cesta se přímá klikatí,

tak vyjdi, abys došel včas.

Tam, kde není zima a mráz,

hrdličky kde uslyšíš hlas,

kde nezastaví se už čas,

tam mládí vrátí se ti zas.