Bílí koně

Když severní píseň zní a tráva usychá.

A slunce podzimní už teplem nedýchá.

Tu vyhlížím v širou pláň až obzor se rozvlní.

Ty vlnky jak moje dlaň dusotem kopyt zní.

 

R: Bílí koně táhnou prérií, hřívy plavé se lesknou na šíji.

 

Bílí koně se z dálky vracejí za kouskem štěstí, za novou nadějí.

A vlna jde za vlnou v příboji bílých těl.

A nad širou rovinou stoupá pára od nozder.

Už stádo mizí v dál do krajin travnatých.

Ten kdo by snad chvíli stál zpátky se nevrátí.

 

R: Bílí koně táhnou prérií, hřívy plavé se lesknou na šíji.

 

A trávu zdupanou sníh zlehka přikrývá.

Až příště potáhnou chtěla bych taky já

Do země zaslíbené s teplem věčných dní.

Až zima nastane snad nebudu poslední.

 

R: Bílí koně táhnou prérií, hřívy plavé se lesknou na šíji.